Kdy vzít poprvé svou maličkou, která už najednou není tak maličká na gynekologii je velmi častá otázka. Odpověď na ní není tak docela jednoduchá. Možná si to nemusíme pamatovat tak docela ze své puberty, ale stačí se trošku rozhlédnout, aby nám bylo jasné, že pro dívky je tahle představa děsivá a je to něco, čemu by se nejraději naprosto vyhnuly a nikdy nepodstoupily. Jenže my, maminky, víme, že to nejde a taky se tak trošku bojíme, aby se u té naší “holčičky” něco nezanedbalo. Často se do toho potom vloží pediatr, který doporučí kontrolu na gynekologii v patnácti letech, protože je to tak psáno v doporučeních.
Mívám v ambulanci dívek hodně a věřím, že leckterý z mých kolegů mi dá za pravdu, když tu teď napíšu, že vyšetření malé pánve přes břišní stěnu nemá velkou výpovědní hodnotu. Ono, zkrátka není náhoda, že gynekologické vyšetření se provádí přes pochvu, ať už pohmatem nebo ultrazvukem. Jenže pokud je dívka panna, je to, pochopitelně komplikované. A pochopitelně se tu nabízí možnost ultrazvukového vyšetření přes konečník, ale opravdu chceme, aby tohle naše dcera podstupovala?
Osobně razím ten názor, že pokud mladá žena nemá gynekologické obtíže, není potřeba s prvním vyšetřením spěchat a bohatě stačí vyčkat na dobu, kdy již panna nebude, vyšetření bude jednodušší a výrazně méně stresující.
A jak tedy poznat, kdy gynekologa vyhledat? Nejlépe je zavolat svému gynekologovi a optat se, zda ta či ta skutečnost je běžná a v pořádku.
Kupříkladu známý je fakt, že dívky nemívají pravidelné měsíčky. Víme to, ale když jde o naši holčičku, tak často znejistíme, zda je to ještě v normě. Fakt je ten, že v prvních několika letech může být téměř jakákoli nepravidelnost v normě. Není-li dívka příliš hubená, či jinak chronicky nemocná (např. porucha štítné žlázy) nemusí nás to znervózňovat. Horší situace je v případě bolestivé menstruace nebo svědění. Tam nelze dát tak jednoduchou odpověď a je potřeba se více zamyslet, či gynekologa navštívit.
Dalším velkým otazníkem jsou vrozené vady ženských reprodukčních orgánů. Inu, ano, na ty v naprosté většině případů nepřijdeme, dokud dívku řádně nevyšetříme. A tedy je ani dříve nemůžeme ošetřit, je-li to potřeba. Je-li potřeba dívku operovat, je po operaci doporučováno minimálně rok (nebo déle) neotěhotnět. Většina dívek ovšem na své plnohodnotné gynekologické vyšetření přijde mnohem dříve, než plánují těhotenství. Tedy vlastně opět nemáme kam spěchat, je tu dost času k řešení.
Pokud dojdeme k tomu, že naše princezna gynekologické vyšetření potřebuje, je fajn vědět, co přesně ji čeká.
U dívek mladších 18 let je vždy potřeba mít podepsaný souhlas zákonného zástupce, že smíme dívku ošetřit. Tedy první návštěva se neobejde doprovodu, minimálně do čekárny.
Více už pak záleží na konkrétní situaci. Nemohu mluvit za své kolegy, ale jsem-li v ambulanci já, pak se s dívkou domluvím, zda tu chce mít maminku a nebo zda maminku mám poslat za dveře. Je časté, že si dívka přeje mít maminku u odběru anamnézy, protože spousta holek netuší, co se u nich v rodině kdy řešilo. A často posíláme maminku za dveře před začátkem vyšetření. Není ovšem vůbec výjimkou, že maminka smí zůstat, smí držet dívku za ruku, stát za hlavou, nebo jen za paravanem – to vždy závisí na slečně.
Já se vždy dívky ptám, zda již proběhl pohlavní styk, pokud ne, ptám se na tampony. Používá-li dívka sama tampony, je velmi pravděpodobné, že otvor v panenské bláně je natolik prostorný, že by šetrnému gynekologickému vyšetření bránit neměl. A tak tedy komunikuji s dívkou to, že se pokusím ji vyšetřit a bude-li to možné, pokusíme se i o vaginální ultrazvuk. Zda vyšetření dokončíme záleží vždy na slečně.
Pokud dívka nemá gynekologické zdravotní obtíže je možné koncipovat návštěvu na gynekologii jen jako seznámení, ultrazvuk přes břicho a hlavně podepsání souhlasu rodiči. Slečně se tím otevírají dveře do ambulance gynekologa a může přijít sama řešit situace, které by se, třeba, s rodiči řešit zdráhala. Ani tohle není špatné schéma a je důkazem správně fungujících vztahů v rodině.
U mladých slečen je důvěra tím nejdůležitějším kamenem v péči o jejich (nejen intimní) zdraví.
Tento text byl zároveň publikován na blogu kalisek.cz