S tímhle heslem přijely moje děti z loňského soustředění a tak nějak u nás zdomácnělo. Před pár dny se vrátily z letošního a tak jsem o tom hesle začala trošku více přemýšlet. A plně jsem si uvědomila jeho pravdivost i zrádnost.
Živě si pamatuji, jak nám na vejšce říkali, že bolest vždycky značí v těle nějaký problém, že je vždy důkazem nějakého nefyziologického stavu, s jedinou výjimkou. Tou je prý porod. Porodní bolesti jsou tu prý proto, aby si žena všimla změny ve svém životě, kterou s sebou prťavec nese. Polemiku nad nutností porodní bolesti přenechám zkušenějším, sama jsem stavu porodu bez bolesti rozhodně nedosáhla.
Nicméně ve všech možných případech nám dává bolest informaci, kterou potřebujeme. Říznutí do prstu bolí, abychom si všimli a prst šetřili, zlomená noha bolí, abychom ji nezatěžovali, záda nás bolí, abychom si uvědomili, že je přetěžujeme… o bolesti srdce ani nemluvě.
Otázka, ke které směřuji je, co tedy s bolestí máme dělat? Co nám tělo říká a jak na to máme reagovat? V praxi se setkávám velmi často se dvěma extrémy. Jedna skupina lidí křičí: “Dejte mi prášek proti bolesti, ať můžu fungovat!” a druhá trpí a hledá řešení příčiny, oné bolesti a za žádnou cenu si nechce od bolesti ulevit, protože ta hnusná chemie nám přeci ničí tělo. Přeci nejsme otroci růžové tabletky! Ani o jedné si nemyslím, že je jejich cesta správná. Léky proti bolesti skutečně pouze překryjí následek, o tom není potřeba polemizovat. Budeme-li si brát pravidelně léky na bolest hlavy a nebudeme u toho řešit pitný režim, stabilitu krční páteře, přepracovanost, přílišné životní sevření, stanou se z nás skutečně otroci růžové pilulky. Na druhou stranu, při intenzivní bolesti se v těle vyplavuje celý koktejl látek, které nejsou pro tělo pozitivní.
Píšu tenhle článek, protože v posledních dnech jsem sama měla s bolestí potíže. Pořídila jsem si triviální zánět zevního zvukovodu. Prostě mi zatekla voda, pod mazovou zátku a tam nasekala paseku. A přiznám se bez mučení, že bolest to byla tak intenzivní, že jsem dva dny strávila na opiátech a byla velmi vděčná tomu, že je mám. Zároveň jsem se, samozřejmě, dost šetřila, naslouchala tomu, že obvykle příjemné sluníčko je najednou nežádoucí a byla pár dní čistě doma. Kdybych byla jako první skupina lidí, navýšila bych si dávku a šla se koupat, kdybych byla jako ta druhá ležela bych doma dva dny v krutých bolestech, byla bych na všechny nepříjemná a zlá.
A pokud se dostaneme třeba k menstruační bolesti, zároveň si tím roztáčíme psychosomatický kruh… “Protože mám zkušenost, že menstruace bolí, dopředu se bolesti bojím. A protože mám z bolesti při menstruaci strach, bolí menstruace dvojnásob.” Článek o menstruačních bolestech a možnostech jejich řešení slibuji Hance z Kalisek.cz již snad dva roky a já se k němu určitě dostanu.
Další situace, která je velmi k zamyšlení je těhotenství. Těhotné ženy se obecně bojí i jen stříknout do nosu, protože v lékárně se dozvěděly, že daný přípravek není pro těhotné vhodný. Inu, není, ale opravdu je přidušení vinou rýmy pro těhotenství zdravější, než si jednou za den stříknout do nosu? Pokud těhotnou dvakrát za těhotenství intenzivně rozbolí hlava, růžová tabletka jí neuškodí. A za mne tím dodá miminu lepší prostředí, než stresem z bolesti. Pokud by ovšem, těhotnou bolela hlava denně, je jistě potřeba řešit to jinak, o tom se nebudeme přít.
Zkrátka, všechno s rozumem! A nezapomínejme, že “Bolest je náš přítel!