Většina z nás chodí do práce pro peníze. Většinou bysme uměli svůj čas trávit s rodinou, cestováním, či jakýmikoli koníčky, ale bez peněz to jaksi nejde. A stran práce máme na zvolení v zásadě dvě strategie – buď se budeme v práci flákat a pak se dá očekávat, že naše pracovní oblíbenost nebude zrovna velká a i se to nejspíše projeví na výplatní pásce. A nebo na sobě budeme pracovat, budeme se snažit, budeme posouvat své možnosti a pak, budeme-li mít štěstí, budeme i lépe ohodnoceni a vyhledávání pro spolupráci.
To zní celkem logicky a fér, ne? A proč tedy v medicíně by to mělo být jinak? Proč lékař, který si dovolí chtít za svou práci po patnácti letech praxe více, než před deseti lety je popotahován Osvětou a jsou mu do cesty kladeny pasti v podobě tajného nahrávání rozhovorů?
Protože máme svobodnou volbu lékaře?
A opravdu je v pořádku vize, že si lékaře zvolíme naprosto podle svého přesvědčení, osobních sympatií a pak se dožadujeme ošetření výhradně od něj a už nerespektujeme, že ošetření od něj není na stejné úrovni, jako u lékaře s nulovou praxí. Ovšem platit za něj chceme stejně?
Tohle je téma, které kolem mne výrazně běží v posledních několika měsících. Od chvíle, kdy jsem změnila zaměstnavatele a nastoupila do ambulance www.markin.cz mne upozorňují kamarádky, že je mé jméno denně skloňováno v Osvětě, protože mým pacientkám se nechtějí platit vyšší poplatky. No jo, já to vlastně chápu. A čekala jsem, že kvůli tomu o spoustu pacientek přijdu, nedá se nic dělat.
S čím jsem ovšem nepočítala a co mne ani ve snu nenapadlo je, že se některé mé pacientky rozhodnou, že prostě budou chodit ke mne a prostě nebudou platit. A to i přesto, že na webových stránkách ambulance je zcela férově přesně vypsáno, jaké doplatky se za jaké služby vybírají. Tedy se ony dámy v podstatě rozhodnou, že chtějí službu v té a té ceně, ale chtějí ji zadarmo. Inu, nikomu nebráním v tom, že mu může služba přijít předražená a tedy o ni nestojí. Tomu zcela rozumím a ani v nejmenším to nikomu nemám za zlé. Z nárokářství mi, ovšem, jde hlava kolem.
Je mi to líto.
Vážím si každé ženy, která se mi s důvěrou svěří do péče. Každou se snažím opečovat tak, aby byla spokojena. A stojí to poměrně dost energie, ne že ne. A tak mě mrzí, když to někdo považuje za samozřejmé, za svůj nárok a už mu vůbec nezáleží na tom, jak potom taková situace působí na mne.
Prý ke mne chodí ženy rády, protože je respektuji. A tak tu mám prosbu. Pojďme, prosím, respektovat své lékaře a jejich pravidla. Pokud se někde připlácí, obvykle to má důvod. Třeba je ten důvod v tom, že dobrý ultrazvukový přístroj by se mu z platby od pojištovny nezaplatil a na horším stroji by odváděl horší práci. Třeba jde i o účet za obrazovku, kterou máte před sebou a kde můžete sledovat své miminko spolu s lékařem. A pokud o tyhle věci nestojíte, je vám jedno na jakém stroji lékař pracuje, nechcete nic, než bazální ošetření, pak je jistě možnost najít si lékaře, který přesně tohle nabízí. Jen to bude asi ten, který se nesnaží zlepšovat.
Jsem ve své nové práci spokojená. Vidím s jakým nasazením tam všichni svou práci dělají, jak se snaží pro pacientky najít vždy to nejlepší a mrzí mne, že jim mým příchodem přibyly takovéhle starosti.