Je tomu necelý rok, co mne o konzultaci požádala dáma, která se mnou chtěla rozebrat svou, tou dobou čerstvě odoperovanou, endometriozu. Domluvily jsme konzultaci a na ní přemýšlely. Marta měla v té době krátce po odstranění endometrioidní cysty na ovariu a v nemocnici jí nabízeli hormonální blokaci. Jenže je to dáma, které se do hormonů příliš nechtělo a tak hledala jiné řešení. V té době nezadaná, tedy těhotenství nebylo aktuálně v plánu. Nicméně já jsem trošku srab a tak jsem jí také doporučila blokaci s tím, že bych k tomu přidala jako podporu ječmen a chlorellu (zelené potraviny). Zelené potraviny se jí líbily o dost více, než hormonální terapie a tak jsme přemýšlely dál… Vysvětlila jsem jí, že endometrioza má tendenci se vracet a že pokud ji nebude blokovat, je celkem slušná šance, že se vrátí a ona bude muset znova na operaci + zároveň hrozí srůsty v malé pánvi a z nich případně komplikace při snaze o spontánní otěhotnění. A tehdy se Marta rozhodla, že volí alternativní cestu, že do blokace nejde a že vědomě přijímá i riziko další operace. Objednala si ječmen a chlorellu, psychoterapii a dále pracovala na seberealizaci tak, jak jsme si při konzultaci řekly.
Když pacientka neposlouchá, aneb vyléčená endometrióza mně navzdory.
Jenže o dva měsíce později mi s pláčem volala, že byla na kontrole u operatéra a má opět na ovariu cystu a druhou v pochvě… Domluvily jsme se, že tedy přijde na kontrolu ke mně, dáme blokaci a uvidíme. A tehdy zasáhl vesmír a seslal na Martu Covid… Kontrola se tedy odložila. Díky Covidu si Marta sama zvedla dávky zelenáčů a protože cítila, že jí to dělá dobře, vydržela na nich delší dobu. Ke mně na kontrolu se dostala až za dva měsíce. Myslím, že to byl tehdy jeden z nejdelších ultrazvuků, které jsem kdy dělala, protože jsem nemohla uvěřit tomu, že jediné co vidím je zbyteček cysty, která by snad mohla být endometrioidní, ale ruku do ohně bych za to nedala. Druhá nebyla vůbec. A tak se Marta rozhodla, že přeci jen do hormonů nejde a vydrží na zelenáčích a své další podpoře. Před další kontrolou, asi za dva měsíce, jsem se celkem klepala, protože jsem se, zcela upřímně bála, zda jsem jí neublížila a přeci jen neudělala v minulém UZ chybu. Ne, neudělala. Od té doby jsem si ji pozvala na ultrazvuk několikrát a zatím (ťuk, ťuk) endometrioza nikde. I ten poslední zbyteček cysty zmizel.
Jsem velmi vděčná za možnost téhle spolupráce, a tuhle zkušenost. Děkuji za to, že mohu pracovat s odvážnými ženami, které si rády nechají problém důkladně vysvětlit a pak si zvolí svou vlastní cestu a někdy mi tím, doslova, vytřou zrak. Jsem velmi ráda, že se Marta rozhodla i přes mé doporučení jít svou cestou a ukázala mi tím, že cest ke správnému cíli vede vždy několik.
Díky, Marto, a držím palce, ať jsou tímto Vaše potíže uzavřeny.